logo

Meditace – cesta k sebepoznání sebe sama

Spousta lidí ji chápe jako něco mystického, podivného. Přitom nás učí ujasnit si myšlenky, ovládnout emoce a porozumět vlastnímu životu.

Před několika lety jsem znala meditaci pouze jako proces sezení v tichosti s nohama zamotanýma, rovná záda. V této pozici vydržet – čím déle, tím lépe.  Náhle do mého života přicházely meditace pohybové, poslechové ( s příběhem), meditace určené pro naše smysly, meditace s katarzí – s aktivní a klidnou fází. Každá meditace mě zavedla do prožitku, kdy jsem si uvědomovala svou hodnotu, sílu, možnosti, nacházela jsem v nich odpovědi na své otázky. Cítila jsem se svěže, odpočinutě, nabitá novou energií.

Při meditaci se vydáváte do svého nitra, mysl dostává volno – relaxuje. Když relaxuje mysl, relaxuje i naše celé tělo, svaly se uvolní, začnou se regenerovat. Dostáváme se do rovnováhy, která je pro nás tak důležitá.

Meditace není cestování v čase ani do různých dimenzí. Meditace je o bytí tady a teď, o uvědomování si svých kvalit, tužeb, ale i strachů. Je o velkém sebepoznání, nahlédnutí do svého nitra, o poznání kým skutečně jste, o přijetí a následné proměně. Každá meditace je zaměřena na určité téma, se kterým se v životě setkáváme.

V běžném stavu je naše mysl velmi zaneprázdněná, nekontrolovatelná, divoká, napnutá, chaotická, protože musí stíhat spoustu myšlenkových pochodů. Dokud nerelaxuje mysl, nerelaxuje ani tělo.  Relaxace není meditace, relaxace slouží jako nádherný nástroj na odpočinutí, uvolnění.  Zpočátku se právě díky těmto divokým myšlenkám může zdát meditace složitá, ba klidně i náročná. Klidně tedy meditaci uchopte jako relaxaci, buďte na sebe hodní a jen se nechte vést. Výsledky se dostaví. Vše je jenom zvyk.

Jeden typ meditací, které vedu jsou zaměřené nejprve na pohyb a dech. Díky pohybu přeneseme pozornost z hlavy na tělo, uvolňujeme veškeré nastřádané napětí, aktivujeme každou buňku v těle – ožíváme. Díky pohybu a dechu se naše prožitky dostávají přes tělo ven. Všechny naše uschované potřeby, touhy a strachy se projeví.  Už nejsou schované v nás, už nás nikde netlačí.
Ve chvíli, kdy projevíme zlost, strach, smutek, jakoukoliv nepříjemnost, tento stav se rozpustí. Již není naší součástí.
Ve chvíli, kdy si dovolíme prožít, a to hlavně celým tělem (i hlasem), jakoukoliv radost, touhu, potěšení, … vše se do našeho těla ukládá, stává se to naší vědomou součástí.
Dochází k velkému uvolnění, pochopení. To pak ponecháváme řádně ukotvit v klidové fázi.

Další meditace jsou zaměřené na příběh, vizualizaci, dech, smysly. Pokaždé je zaměřena pozornost na jiné téma (radost, očista, sexualita, smysl života, odpuštění, dávání, příjímání, láska, strach, smutek, odvaha, propojení, jedinečnost, sdílení, …).

Meditací slaďujete tělo, mysl i srdce do harmonie. Učíme se žít v přítomnosti, opouštíme staré dávno prožité křivdy z minulosti, ale i  strachy z toho, co bude a co by mohlo být.  Získáváme svobodu, radost ze života a hlavně vnitřní sílu, mír v srdci a lásku k sobě. To jsou totiž největší a nejdůležitější  hodnoty v životě.

Leave a reply